Druhá světová válka Srpen 1942. Fašistické Německo okupovalo skoro celou Evropu, kde Němci utlačovali občany obsazených zemí, které v okupovaných zemích trestali smrtí, za jakýkoliv odpor proti Německým okupantům.
Představitelé Německa spáchali během druhé světové války rozsáhlé zločiny, které zahrnovaly zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti na civilním obyvatelstvu včetně holokaustu. Tyto zločiny byly po druhé světové válce souzeny Mezinárodním vojenský tribunálem v Norimberku (viz norimberský proces) a řadě dalších poválečných soudů s válečnými zločinci.
Koncentrační a vyhlazovací tábory
Ostatní zločiny
– Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti vůči porobeným národům obecně – Nacistické Německo používalo teroru nejen proti všem formám odporu (odboj, partyzánská válka, sabotáže), ale i vůči nepřátelským ideologiím. Po porobení jednotlivých států byli nejprve likvidováni komunisté, Židé a Romové. Následovali představitelé sociálních demokratů a elita jednotlivých národů, která se dokázala postavit vůči nacismu.
V koncentračních táborech byli likvidováni nejen Židé, ale i Rusové, Poláci a příslušníci jiných „méněcenných“ národů
Tito lidé byli likvidování přímo jednak na popravištích v jednotlivých zemích, jednak byli posíláni do koncentračních táborů. Jednou z nejstrašnějších forem utrpení byly nucené práce v objektech, kde vlivem nedostatečné stravy, nadměrného pracovního vytížení a nevyhovujících hygienických podmínek docházelo k drastickému počtu úmrtí. V těchto případech bylo úmrtí plánovanou složkou pracovní činnosti těchto novodobých otroků. Například při pracích na výstavbu německých podzemních továren, kde pracovali zajatci (zejména ze slovanských zemí, zajatci Rudé armády), byla počítána průměrná životnost člověka provádějící tuto nelidskou práci jeden měsíc. Další zločinnou formou likvidace lidí byly pochody a transporty smrti, které se uskutečňovaly zejména v závěru války.
– Pokusy na lidech – byly prováděny v koncentračních táborech. Jednalo se jednak o pokusy vycházející z nacistické rasové teorie (zkoumání rozdílů mezi rasami, dědičnost, genetika, testy s dvojčaty, sterilizace „podřadných“ apod.). Dalšími pokusy bylo např. zkoumání vlivu rychlých změn tlaku na lidský organismus, pokusy s podchlazováním a opětným zahříváním lidského těla, pokusy s hojením ran (sypání různých látek do otevřených ran), pokusy s různými očkovacími látkami, pokusy s šířením různých infekčních chorob, různé amputace apod.
– Totální nasazení – další z forem zločinů Třetí říše. Původně byly práce pro německé hospodářství konány dobrovolně na základě náborů, avšak po mobilizaci dalších Němců do armády se přeměnily v nedobrovolnou práci pro Německo. Lidé z okupovaných území byli násilně odvlečeni do Německa, kde museli vykonávat práci, kterou dříve vykonávali muži, kteří odešli bojovat. Totální nasazení se týkalo jak běžných prací (průmysl, zemědělství), tak i otrockých prací, kde docházelo k vysokému počtu úmrtí. Počet lidí, odvlečených na nucené práce, se odhaduje na 13,5 miliónu. Např. jen v roce 1942 bylo do Německa násilně deportováno na práce 2 milióny lidí ze Sovětského svazu a 940 tisíc lidí z Polska. Z českých zemích bylo za celou válku totálně nasazeno kolem 640 tisíc osob.
– Popravy za méně závažné činy – například opuštění pracoviště, čtení a šíření letáků, poslouchání nepřátelského rozhlasu, zdržování se na veřejných prostranstvích mimo stanovenou dobu, prodej a koupě zboží mimo stanovený systém.