Německý národ za doby nacizmu, což bylo jen před 75 lety, vybudovat koncentrační tábory ve kterých zemřeli během druhé světové války milióny lidi.
Koncem záři roku 1941 byl dán příkaz Německého říšského vůdce SS Heinricha Himmlera k vybudování táborového komplexu, který později dostal jméno Auschwitz II – Birkenau. Pro začátek bylo počítáno s umístěním asi 100 000 válečných zajatců. Himler usiloval o maximální koncentraci pracovní síly v Horním Slezsku s jejich pomocí by realizoval plány nacistů na osídlení Východu.
Dne 7. října 1941 zahájilo asi 10 000 Německých válečných zajatců z kmenového tábora Auschwitz I výstavbu největšího tábora pro systematické vyvražďování mužů, žen a dětí. Z těchto 10 000 mužů zemřelo do počátku března 1942 více než 90 procent.
První zkušeností s vražedným plynem měli Němečtí nacisté již od roku 1939. V německých léčebných zařízeních a domech s pečovatelskou službou probíhala „akce T 4“. Nešlo o nic jiného než o odstranění handicapovaných a duševně nemocných lidí. V letech 1940 a 1941 bylo plynovými komorami vybaveno šest léčeben. Zamaskovány byly jako inhalační místnosti a později jako sprchy. V těchto plynových komorách zahynulo kysličníkem uhelnatým do 1. září 1941 na 70 000 lidí.